Dialog se Stvořitelem


Dialog se Stvořitelem

Radomír Socha a jeho upřímný životní dialog

RNDr. Radomír Socha, DrSc. je vědec, jeden z našich významných znalců hub. Od něj a JUDr. Aleše Víta jsme vydali tři zasvěcené knihy. Kniha Dialog se stvořitelem je výjimečná v tom, že se nezabývá houbami a podhoubím v lese a na padlých stromech, ale tím, co pramení v naší duši.

 

Newyorský kazatel Norman Vincent Peale vzpomínal v jedné ze svých knih na moment, který změnil jeho život. Stalo se to na jistém schodu ve škole, kdy si – najednou úplně konsternovaný - uvědomil Boží přítomnost. Máte také nějaký svůj „životní schod“?

Těch „životních schodů“, které mě vedly ke změně života, bylo víc. Jak už to u mnoha lidí bývá, častým impulzem k jejich změně a přehodnocení životních hodnot jsou závažné a dlouhodobé nemoci a utrpení. Většinou teprve tehdy se i nevěřící začnou obracet k Bohu a pátrat po tom, proč se to děje právě jim, co je toho příčinou a jak se uzdravit.

Pokud se týká mě, tak přestože jsem byl pokřtěn, víru jsem po řadu let nepraktikoval. První mé obrácení k Bohu se událo zvláštním způsobem, skrze setkání s kamarádem, který se zabýval křesťanskou mystikou. S touhou se změnit jsem se tehdy snažil k Bohu ze všech sil přiblížit mystickým cvičením, jenže prováděným dost násilným způsobem. Po varování anděly skrze manželku, že si ublížím a poškodím nervový systém, což se i částečně stalo, jsem násilné pronikání do duchovna zcela opustil a zjistil, že to je nesprávná cesta.

Dnes vím, že bez očisty vlastní duše, práce na sobě a rozvíjení mravnosti a dobrosrdečnosti, je pronikání do vyšších sfér nebezpečné.

Další fází obrácení proto byl návrat do katolické církve, přičemž třetí fází byla usilovná snaha se nechat vést pokorně a bez násilí Božím duchem v charismatické skupině. Za každou cenu jsem usiloval navázat spojení přímo s Bohem, Ježíšem Kristem i Pannou Marií, což se nám v naší modlitební skupině podařilo.

Pak jsem ale učinil chybu a prožil větší duchovní pád a dlouhodobější trápení. Tehdy jsem začal ze všech zbývajících sil volat k Bohu, aby mi vysvětlil, proč mě pronásleduje stálé utrpení, a jak se ho zbavit. Postupně jsem od Něho začal dostávat odpovědi a dozvídat se, jakou cestou mám kráčet a jak začít konečně správně žít. Převážná většina Božích rad a odpovědí na mé otázky je zahrnuta v knize Dialog se Stvořitelem. Pro čtenáře této knihy, procházejícími různými životními potížemi, to může být velice podnětnou inspirací. 

 

Má moderní člověk šanci rozpoznat manipulaci od vlastní svobodné vůle, když je mu ze všech stran vnucováno tolik „pravd“?

Má, ale musí být velmi vnímavý. Všemožných takzvaných „pravd“ se na nás v současnosti valí ze všech stran spousta. Jak od nevěřících, tak i od věřících a vyznávajících a propagujících kdeco. Máme sice svobodnou vůli následovat nějakou, ale pokud pro nás není vhodná, nebude nám prospěšná. Je třeba se nenechat nikým zmanipulovat, i kdyby se našemu rozumu a egu zdál jeho názor fantastický. Co totiž prospívá jednomu, nemusí prospět jinému, spíš mu může i uškodit. A navíc: nemůžeme vědět, pokud nejsme jasnovidní, z jakého „ducha“ ten člověk mluví.

Spousta tzv. esoterických rad, co musíme činit, abychom postoupili do tzv. páté dimenze, což je v současnosti jakýsi „duchovní hit“, neznamená, že tento člověk má také upřímné čisté a milující srdce. Může se za tím skrývat utajená pýcha a snaha ega předvádět se, jak je duchovně vysoko. Máme proto vše moudře posuzovat, neukvapovat se a uvážlivě přijmout za své jen to, co je v souladu s naším nitrem.

 

Máte nějakou radu, jak to udělat?

Nejlepší je se obrátit s prosbou do nitra k Bohu v nás, zdali jsou pro nás tyto věci užitečné či nikoliv, a tím se pak řídit. Pokud budeme lépe naslouchat svému vnitřnímu hlasu, pak budeme vědět, co je pro nás to nejlepší. Většina lidí ale tento hlas neslyší, buď proto, že mu nevěří, anebo ho přehluší hlasem svého Ega nebo nevhodnými „pravdami“ jiných,

 

Je možné být v dnešní době „nerozumný“ a spoléhat se jen na Ducha Svatého?

Ano, je to možné, a je to dokonce ta nejlepší cesta. Je to totiž obvykle náš přebujelý „neosvícený“ rozum a vlastní, velice často nafoukaný intelekt, který nás zavádí na falešnou cestu. Spoléhat se na rozumnost světa a technické vymoženosti bez rozvíjení mravnosti a čistoty duše a těla je nebezpečné. Jak je možné vidět v současnosti, kdekdo se snaží být chytřejší než druhý a rozdávat na počkání svá moudra, což vede k tomu, že všude panuje jen spousta zmatků a nelásky.

Tou nejlepší cestou je se obracet do svého nitra a nechat se vést Duchem Božím, Duchem Svatým, ve svém duchovním srdci skrze vlastní intuici. Umět naslouchat své duši a poznat, co je jejím úkolem během naší dočasné pouti na této zemi.

 

Znáte knihu Masaru Emota Voda a léčivá síla modlitby, kterou jsme vydali? Na svých slavných fotografiích vloček ukazuje, jak na vodu působí různé modlitby a náboženské texty.

Na tu se chystám a jsem na ni skutečně zvědav. Vím, že modlitba z pokorného a upřímného srdce má velkou moc a schopnost prozářit a energeticky pozitivně ovlivnit nejenom vodu, ale i náš každodenní pokrm, nás samotné a naše okolí. Již dříve se věřící lidé modlili o požehnání pokrmu, který se chystali jíst a prosili o jeho očištění od zdraví škodlivých látek - což se také stalo. Jenže není modlitba jako modlitba. Oddrmolit modlitbu bez pokory, víry a lásky v srdci nemá žádný smysl.

 

V knize píšete o reinkarnaci. V tom se vaše pojetí liší od klasické církevní představy Pekla, Očistce a Ráje po smrti.

Reinkarnace byla ještě v biblické době uznávána a teprve později byla z křesťanství vyjmuta. Proč ji dnes křesťanské církve neuznávají? Jak mi bylo na tuto otázku sděleno, je to proto, že se ho na to kněží neptají. Přesto je to podle mě jediné rozumné vysvětlení, proč se někteří lidé narodí postižení a jako invalidé. Je to výsledek jejich negativní karmy z minulého života či životů, na základě platnosti kauzálního zákona odplaty za dobré či zlé. Bylo by přece jinak nespravedlivé, aby se někteří lidé narodili zdrávi a bohatým věřícím rodičům, zatímco jiní jako invalidé a zlým rodičům či žijícím v naprosté bídě.

Vše je výsledkem karmy, plynoucí z jejich minulých životů. Vysvětlovat tyto situace tím, že se jedná o Boží tajemství, jak to dělá katolická církev, je jenom výmluva a neznalost. Jak mi bylo sděleno, reinkarnace je vlastně pro takovou duši milostí, protože na zemi může zbavit svou duši zátěží z minulosti mnohem rychleji a méně bolestně než v záhrobních sférách. Pokud se týká očistcových sfér, ty existují v hrubohmotných i jemnohmotných světech, kde se duše mohou očišťovat. Co ale nebylo očištěno na zemi, musí být očištěno v jemnohmotných očistných sférách.

Peklo představuje tu nejnižší duchovní sféru, kde vládne jen zlo, a kam se dostávají ti, kteří páchali na světě zlo a neučinili z něj pokání. Máme žít mravně, s láskou v srdci a hledat napřed Nebeské království a jeho spravedlnost, a ostatní nám bude přidáno, jak nám radil Ježíš Kristus. A jeho spravedlnost spočívá v tom, že máme pochopit, že každý sklidí, co zaseje, a podle toho se ve svém životě řídit. Jak řekl Kristus, jen lidé čistého srdce uvidí Boha. Do ráje či nebeského království vede vskutku úzká cesta, neboť se do něj nedostane nic nečistého.

 

Jaká metoda nebo životní naladění je pro vás nejlepší cestou k prožití Boží přítomnosti?

Nejlepší cestou a nejrychlejším a nejbezpečnějším ořem, který nás přivede k Bohu, jak mi sdělil Stvořitel v knize Dialog se Stvořitelem, je cesta lásky, úcty a vděčnosti Bohu za vše, co nám dává, milovat Ho z celého srdce, mysli a síly své, a bližního jako sebe sama. To nás učil a příkladně i na svém životě ukázal Ježíš Kristus. Je to svatý duchovní zákon a jediná správná cesta ke spáse duše. Většina ostatních cest bez lásky k Bohu a k bližním nás spíše zavede do záhuby, jak lze pozorovat i v současném dění ve světě.

 


zpět